Plzeňská padesátka
Na začátku března jsem vyrazil na oblíbený jarní maraton a padesátku do Plzně. Loni bylo krásně, teplota nad deset stupňů, slunečno, prostě idylka. Letos sice počasí zdaleka tak příhodné nebylo, ale nakonec bylo alespoň trochu nad nulou (tedy na částech trati co nebyly moc ve stínu). Většině běžeckých šílenců je to ale stejně jedno a jeli by si to užít skoro za každého počasí. Loni jsem k Boleváku vyrážel s cílem zaběhnout maraton pod 3:30:00 a nakonec se to povedlo, takže jsem si odvážel tehdejší osobní rekord 3:27:48. Letos jsem měl trochu jiný cíl. Osobní rekord na maraton jsem si loni v Písku posunul až na hranici 3:20:44 a na další posun jsem zatím letos formu necítil. Ale protože jsem se pokusně přihlásil na dubnovou Brdskou stezku, která čítá 50 km a 1200m stoupání, chtěl jsem si dopředu ověřit, zda vůbec těch 50 km uběhnu alespoň po rovině. Takže jsem využil toho, že právě v březnu se může okolo Boleváku běžet nejen maraton, ale i 50 km.
Jde se na to
Na startu jsem zaznamenal postavy známých maratonců a ultramaratonců, kteří nevynechají příležitost přidat si nějaký ten závod do sbírky. Někteří z nich si také přišli vyzkoušet formu před mistrovstvím ČR v běhu na 100 km, které se běželo také v Plzni za tři týdny na to. Bylo odstartováno a Michal Vaněček se Zbyňkem Vondrákem vyrazili společně poměřit své síly. V těsném závěsu za nimi kroužila další dvojice Radka Churaňová a Štěpán Boháček. A ještě kousek za nimi je následoval Jaroslav Urban. Protože mým cílem bylo uběhnout 50 km nasadil jsem rozumné tempo 4:50 - 5:00 min/km, abych měl alespoň nějakou šanci po maratonu ještě pokračovat. Minulý rok jsem běžel na hranicích svých možností, v posledním kolečku jsem bojoval s křečemi a měl jsem co dělat, abych to vůbec nějak doběhl. Tentokrát mě po 42,2 km čekalo ještě skoro 8 km, takže jsem si nemohl dovolit běžet úplně naplno. I tak jsem měl cíl zvládnout maraton pod 3:30:00, na což jsem si po loňských výkonech v pohodě věřil. Kroužil jsem si tedy kolečko za kolečkem a čekal, kdy mě doběhne první běžec. Nakonec to byl Michal, po cca 15 km a za ním v závěsu Zbyněk. Oba se do toho pěkně opírali. Když mě po cca 18 km předbíhala Radka Churaňová se Štěpánem, tak jsem naopak měl dojem, že ti si vyběhli na takový volný pohodový běh, při kterém si jen tak mimochodem lehce konverzovali. Akorát že zrovna běželi cca 4:10 min/km. Já si supěl těch svých 4:55 a připadal si jako hasič v žáruvzdorném obleku s kuklou na hlavě. Akorát, že v bombě na zádech jsem neměl kyslík, ale maximálně CO2.
42,2 km a běžíme dál
Postupně jsem zpomaloval a metu maratonu probíhal už jen rychlostí okolo 5:00 min/km v čase 3:28:13, takže přesně podle plánu. I nohy zatím OK, žádné náběhy na křeče, ale únava už začínala být neomylně znát. Tempo spadlo k 5:00 - 5:10 a to se mi dařilo držet ještě asi do 45. km, pak již začaly první náběhy na křeče a musel jsem ještě ubrat na 5:20 - 5:30. Cíl byl hlavně doběhnout, takže jsem to nijak nehrotil a snažil se běžet na jistotu. Mezitím Radka, která běžela také 50 km, již po otočce mířila k cíli a vypadala naprosto v pohodě, jako by před chvilkou vyběhla. Tento závod s přehledem vyhrála a byla to taková její generálka na ten 100 kilometrový, který o tři týdny později také vyhrála, dokonce celkově a strčila do kapsy i všechny naše nejlepší ultramaratonce. To jsem tehdy ještě nevěděl, ale teď zpětně to přesně dotváří mozaiku jejího triumfu. Já se nakonec do cíle doplahočil za 4:10:16, což stačilo na 7. místo z 12 a odpovídá to průměrnému tempu 5 min/km. Není to žádný skvělý výkon, ale na "kancelářského krysáka", který měl skoro vždy dvojku z tělocviku a ještě před pár lety neuběhl ani 1 km, to zase není tak úplně špatné. Tak jen nepolevit, Brdská stezka mi za pár týdnů vystaví vysvědčení z letošních tréninků. No a také mám letos cíl pokořit v maratonu hranici 3:15:00, takže nezbývá než běhat, běhat, běhat a pro změnu běhat. Běhu zdar.
 |
| Michal a Zbyněk |
 |
| Radka s Štěpán |
Na začátku března jsem vyrazil na oblíbený jarní maraton a padesátku do Plzně. Loni bylo krásně, teplota nad deset stupňů, slunečno, prostě idylka. Letos sice počasí zdaleka tak příhodné nebylo, ale nakonec bylo alespoň trochu nad nulou (tedy na částech trati co nebyly moc ve stínu). Většině běžeckých šílenců je to ale stejně jedno a jeli by si to užít skoro za každého počasí. Loni jsem k Boleváku vyrážel s cílem zaběhnout maraton pod 3:30:00 a nakonec se to povedlo, takže jsem si odvážel tehdejší osobní rekord 3:27:48. Letos jsem měl trochu jiný cíl. Osobní rekord na maraton jsem si loni v Písku posunul až na hranici 3:20:44 a na další posun jsem zatím letos formu necítil. Ale protože jsem se pokusně přihlásil na dubnovou Brdskou stezku, která čítá 50 km a 1200m stoupání, chtěl jsem si dopředu ověřit, zda vůbec těch 50 km uběhnu alespoň po rovině. Takže jsem využil toho, že právě v březnu se může okolo Boleváku běžet nejen maraton, ale i 50 km. 
Na startu jsem zaznamenal postavy známých maratonců a ultramaratonců, kteří nevynechají příležitost přidat si nějaký ten závod do sbírky. Někteří z nich si také přišli vyzkoušet formu před mistrovstvím ČR v běhu na 100 km, které se běželo také v Plzni za tři týdny na to. Bylo odstartováno a Michal Vaněček se Zbyňkem Vondrákem vyrazili společně poměřit své síly. V těsném závěsu za nimi kroužila další dvojice Radka Churaňová a Štěpán Boháček. A ještě kousek za nimi je následoval Jaroslav Urban. Protože mým cílem bylo uběhnout 50 km nasadil jsem rozumné tempo 4:50 - 5:00 min/km, abych měl alespoň nějakou šanci po maratonu ještě pokračovat. Minulý rok jsem běžel na hranicích svých možností, v posledním kolečku jsem bojoval s křečemi a měl jsem co dělat, abych to vůbec nějak doběhl. Tentokrát mě po 42,2 km čekalo ještě skoro 8 km, takže jsem si nemohl dovolit běžet úplně naplno. I tak jsem měl cíl zvládnout maraton pod 3:30:00, na což jsem si po loňských výkonech v pohodě věřil. Kroužil jsem si tedy kolečko za kolečkem a čekal, kdy mě doběhne první běžec. Nakonec to byl Michal, po cca 15 km a za ním v závěsu Zbyněk. Oba se do toho pěkně opírali. Když mě po cca 18 km předbíhala Radka Churaňová se Štěpánem, tak jsem naopak měl dojem, že ti si vyběhli na takový volný pohodový běh, při kterém si jen tak mimochodem lehce konverzovali. Akorát že zrovna běželi cca 4:10 min/km. Já si supěl těch svých 4:55 a připadal si jako hasič v žáruvzdorném obleku s kuklou na hlavě. Akorát, že v bombě na zádech jsem neměl kyslík, ale maximálně CO2. 
Žádné komentáře:
Okomentovat